Přihlášení

Poslední komentáře

  • My name is Jerry Mike from the United States. Chec... číst...
    Od Emerson
  • . Sent on Aug 11, 2017 from KidGuard Inc. my webpa... číst...
    Od Cathleen
  • It doesn't even screen or bleep offending language... číst...
    Od Arron
  • Flipbooks can be personalized based on requirement... číst...
    Od Beverly
  • It's actually a cool and helpful piece of informat... číst...
    Od Gerald



Jste zde: Úvod

Včela

Obecně o včelách

Včela (lat. apis) patří do rodu blanokřídlého hmyzu. Včely představují nadčeleď mající více druhů. Jsou jimi včela medonosná, včela východní, včela celebeská, včela sundská, včela obrovská, včela skalní, včela sabašská, včela květná a včela medonosná.

Všechny včely mají společné některé činnosti. Mezi ně patří stavění voskových děl, tvoření společenstev, shromažďování medu, vosku a pylu, opylování hmyzosnubných rostlin, schopnost včelího tance.

 

Včela medonosná

Včela medonosná (Apis mellifera) patří mezi nejznámější včely u nás. Jde o hospodářsky využívanou včelu.

 

Stavba včely medonosné

Včela medonosná je z kmenu členovců a její tělo se skládá z hlavy, hrudi a zadečku. Jednotlivé části jsou od sebe oddělené zúžením. Díky němu se může včela pohybovat.

Na hlavě včely medonosné jsou dvě složené oči a na vrcholu temena má ještě tři jednoduché oči rozmístěné do tvaru trojúhelníku. Důležitá jsou tykadla včely. Má na nich mnohé smyslové orgány. Vnímá jimi čichové a hmatové podráždění. Tykadla dělnic a trubce se liší. Tykadla dělnic mají 12 článků, u trubce to je 13 článků.

Hruď dospělé včely je složená ze čtyř hrudních článků - předohruď, středohruď, zadohruď a přesunutý kroužek.

Včela medonosná má tři páry nohou, jehož částmi jsou kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, pata a články.

Dále je včela vybavená dvěma páry blanitých křídel. Na povrchu mají velké množství drobných chloupků a jsou také tvořené žilkami. Pohyb křídly při letu včel neumožňuje sledovat jednotlivé kmity.

V zadečku včely se nachází zažívací orgány, jedová žláza, vzdušné vaky, medový váček a žihadlo. S hrudní částí je spojen pohyblivě. Žihadlo je duté a je propojené s jedovým váčkem. Proto včela medonosná po bodnutí umírá.

 

Vývojové etapy včely medonosné

Celkový vývoj včel se dělí podle toho, jestli jde o matku, dělnici či trubce. Vývoj matky trvá 16 dní, u dělnic to je 21 dní a trubců 24 dní.

Včela má pět vývojových etap. Jsou jimi:

vajíčko: Včelí královna pokládá oplodněné vajíčko do buněk plástu či mateří misky. Vajíčko je bílé tyčinkovité.

  • larva: Nepodobá se včele. Larva má bílou barvu.

  • předkukla: Vytváří se zámotek na bocích a vrchní části buněk. Předkukla je v mateřské buňce.

  • kukla: Nehýbe se. Je natočená hlavou směrem k otvoru buňky. Během tohoto stadia se mění vnitřní orgány.

dospělec: Včela vykousá víčko buňky a dostává se na povrch.

 

Včelstvo: matka, dělnice a trubec

Včelstvo se skládá z jedné matky, dělnic a trubců. Tito členové včelstva jsou na sobě závislé a neobejdou se bez sebe. Dělí si totiž mezi sebe práci.

 

Matka

Nejdříve jde o obyčejné oplozené vajíčko, ale díky speciální buňce (matečník), ve které je, a stravě, kterou dostává od dělnic („mateří kašička“) se z ní vyvine matka neboli včelí královna.

Od ostatních dělnic se odlišuje svým vzhledem, především zadečkovou částí, která je protáhlá a na konci zašpičatělá. Jsou v ní samčí a samičí pohlavní buňky. Díky tomu včelí královna zajišťuje rozmnožování včel. Dožívá se cca 2 - 3 let.

 

Dělnice

Dělnice jsou ostatní včely, které nevyrostly ve speciální buňce a které nedostávaly potravu určenou včelích královnou. Proto jsou jejich pohlavní orgány zakrnělé.

Mají i některé jiné orgány, např. hltanovou žlázu sloužící k výrobě mateří kašičky, voskotvornou žlázu, Nossonovy žlázy produkující speciální feromon (pro identifikaci včelstva).

Dělnice ve včelstvu vyhledávají a přinášejí potravu, zpracovávají med, konzervují pyl, krmí matky, staví plásty, střeží vchod do úlu, udržují teplotu v úlu a mají na starosti i další činnosti.

 

Trubec

Trubec je včelím samečkem. Pro jeho vylíhnutí není nutné, aby došlo k oplození spermií jednoho pohlavní spermiemi druhého pohlaví.

Trubec má širší tělo než dělnice i matka. Jeho délka je přibližně stejná jako u matky. Trubec ve včelstvu oplodňuje mladé matky, ale také zahřívá včelí plod. Má totiž vyšší tělesnou teplotu než dělnice.